Nebezpečí číhající na sociálních sítích
Znáte někoho, kdo nemá založený jediný účet na sociálních sítích? Takových lidí je dnes už jen hrstka. Fenomén “Fejsbůku” a dalších sociálních médií prostě tak nějak k dnešní době patří. Očekává se, že celosvětově do roku 2025 dosáhne počet aktivních uživatelů sociálních sítí v jednom měsíci čísla 4, 41 bilionů! Ale právě díky těmto vysokým počtům jsou skvělým semeništěm podvodníků a různých skrytých nebezpečí. Uvědomujete si i rizika, která se s užíváním sociálních sítí pojí? Jaké mohou mít vliv na vaše chování, vztahy nebo každodenní život? Pojďme si tu společně projít 8 nejčastějších strašáků, kteří se mohou týkat právě vás.
Kyberšikana
Jedná se o šikanu, která probíhá skrz informační technologie – mobilní telefon, internet apod. Toto nebezpečí číhá dnes hlavně na mladistvé, kteří ještě nejsou schopni útoky odrážet. Šikana může probíhat pomocí zasílání nevhodných zpráv, urážlivých komentářů nebo sdílení nevhodného obsahu s vaší osobou.
Ztráta soukromí
Zamysleli jste se někdy nad tím, že některé informace o vaší osobě by měly zůstat skryté? Každý z nás má samozřejmě tu hranici soukromí někde jinde. Je ale důležité odhadnout, kdy už bychom si měli dát opravdu pozor, co o sobě celému světu prozradíte.
Většina sociálních sítí už dnes umožňuje uzamknout si svůj profil jako neveřejný a sami si můžete tak určovat, kdo váš obsah uvidí. Samozřejmě nevěřte tomu, že je pak váš účet 100 % “soukromý”. Alespoň trochu tím ale můžete eliminovat nežádoucí sledovatele. Nikdy nesdílejte informace jako telefonní číslo, adresu, platební údaje nebo polohu. Dále dbejte na dvoufázové ověření přihlášení se do účtů.
Věděli jste, že v okamžiku, kdy Facebooku dáte svolení k použití kamery a mikrofonu, může vás kdykoli odposlouchávat, či se na vás dívat, co právě děláte? I v případě, že aplikaci nepoužíváte?
Závislost na sociálních sítích
Věděli jste, že sociální sítě jsou dílem nejen zručných vývojářů, ale i psychologů? Ti přispívají do vínku právě tím, že se pro nás sociální media stávají až nebezpečně návyková a nutí nás trávit na nich co nejvíce času. Docela strašidelné, co? Reálně se zamyslete, jak dlouho dokážete vydržet, aniž byste vzali do ruky telefon a jen náhodně nezkontrolovali aktuální novinky. Je potřeba si uvědomit, že sociální média jsou obrovská pračka na peníze, reklamy vás bombardují ze všech stran i úhlů. Proto vývojáři potřebují, abyste tam strávili co nejvíce času a zkonzumovali co nejvíce reklamního obsahu.
Teď k tvrdým datům. Až 20 % lidí celosvětově přiznává, že jsou na sociálních sítích závislí. Je docela k podivu, že tato čísla nejsou vyšší. Je ale důležité zmínit, že spousta lidí si svou závislost reálně neuvědomuje. Nadměrné užívání sociálních sítí může vést k závislosti, která může ovlivnit kvalitu života, způsobit problémy s koncentrací a narušit sociální vztahy v reálném světě.
Proč vůbec závislost vzniká? Říká se tomu “sociální odměňování”. Při prohlížení sociálních sítí je odměňován náš mozek novým obsahem a to způsobuje vyplavování hormonu dopaminu (hormonu štěstí). Stejný efekt mají i lajky a srdíčka, která můžete sbírat u vašeho obsahu. To se našemu mozku samozřejmě také líbí. Dodává nám to určitým způsobem pocit důležitosti. No a kdo by se tak cítit nechtěl, že?
Dezinformace a falešné zprávy
Na sociálních sítích je také třeba nějakým způsobem filtrovat informace, které se tam na vás valí. Sociální média jsou totiž semeništěm tzv. Fake news, tedy falešných zpráv a dezinformací. Proto, když na vás vykoukne nějaká zpráva, která vás šokuje, raději si ji ještě ověřte někde jinde. Problém s filtrací reality můžou mít především mladší uživatelé a starší lidé.
Expozice nevhodného obsahu
I když jsou sociální sítě hlídány, stává se, a ne zase tak málo, že na ně pronikne nežádoucí obsah, který není vhodný pro všechny věkové kategorie. Je tím myšleno například násilí, rasová nenávist nebo obsah se sexuální tématikou.
Podvodné aktivity a phishing
I na sociálních sítích na vás mohou čekat podvodníci. Určitě jste někdy slyšeli o phishingu. Tedy podvodné aktivitě, kde se útočník snaží získat vaše důvěrná data nebo na vašem zařízení spustit škodlivý kód. Děje se tak pomocí zpráv, které vypadají jak z důvěryhodných zdrojů. Žádají vás o vaše údaje z platební karty či proklik na webové stránky.
Oblasti, které jsou nejvíce zasaženy phishingovými útoky v 1. čtvrtletí roku 2024
Jak ale takovou podvodnou zprávu rozpoznat?
- V první řadě je tato zpráva neočekávaná. Přijde vám z ničeho nic a chce po vás například platební údaje. Ale vy jste si nic neobjednali, ani nikde nově nezaregistrovali.
- Chtějí po vás osobní údaje a hesla
- Tyto zprávy většinou obsahují veliké možností překlepů a gramatických chyb
- Zprávy jsou příliš naléhavé – pokud to neuděláte teď hned, zruší vám účet apod.
- Nabídky, které vám přijdou, jsou až podezřele moc výhodné
- URL adresa, na kterou případně zpráva odkazuje, nekoresponduje s obsahem zprávy.
Věděli jste, že denně je napadeno až 300 000 facebookových účtů?
Sociální srovnávání a negativní vliv na sebevědomí
Určitě jste se i vy párkrát přistihli, že po shlédnutí sociálních sítí máte pocit určité beznaděje. Že se mají všichni lépe, vypadají šťastně, mají hezčí postavu, dokonalý život, … začnete se s nimi nevědomky porovnávat a dopadne na vás tíha vašeho “obyčejného” života. Ale přiznejme si, že my jako dospělí ještě dokážeme v hlavě vyhodnotit, že to, co vidíte na sociálních sítích není úplně reálné. Bohužel dnešní dospívající to vidí jinak. Můžeme si i dokonce troufnout s tím spojit vyšší procento sebevražd dětí a mladistvých, které v posledních letech letí raketově vzhůru. Až přílišným prohlížením sociálních sítí můžeme lehce upadnout do depresí.
Věděli jste, že v US 7 z 10 teenagerů, kteří konzumují sociální média více než 5 hodin denně mají vyšší předpoklad ke spáchání sebevraždy?
Digitální stopa
Pro bezpečné užívání sociálních sítí je třeba myslet i na digitální stopu, kterou za sebou zanecháváme. Digitální stopou se rozumí záznam informací, který po nás zůstává používáním digitálních technologií i sociálních sítí. Rozdělujeme ji na aktivní digitální stopu, kam patří data, která sdílíme vědomě. A na pasivní digitální stopu, kde se data generují bez našeho vědomí – například návštěvy na webových stránkách, vyhledávací dotazy, údaje o aktuální poloze nebo třeba cookies.
Digitální stopa může mít dopad na soukromí jednotlivce a může být použita například při marketingových aktivitách, personalizaci obsahu, ale také v rámci bezpečnostních analýz.
Věděli jste, že každou minutu je na sociální síti X zveřejněno po celém světě až 350 tisíc příspěvků?
Závěrem se tedy hodí říci, že pokud jste fanoušky sociálních sítí, berte je trochu s rezervou. Zkuste se více soustředit na váš opravdový reálný život, než na ten uměle vytvořený v obrazovce vašeho telefonu nebo notebooku. Edukujte o možných nebezpečích své blízké, kteří spadají do rizikových skupin a předcházejte nepříjemnostem, které mohou nadměrným užíváním sociálních médií vzniknout.
